DELIRIUM - recenze

30. ledna 2013 v 19:28 | C_c |  Nejen knižní recenze
Už je to dlouho co jsem měla v ruce romantickou knížku. A je to ještě déle, co jsem držela skutečně dobrou romantickou knížku. A tou kniha Delirium od spisovatelky Lauren Oliver bezpochyby je.



Představte si, že až do svých osmnácti let žijete prakticky odděleny od kluků. Oddělené školy a třídy, žádný styk s kamarády opačného pohlaví, neboť bavit se s opačným pohlavím je možné pouze mezi příbuznými.
Středověk? Nikoliv, podle Lauren, je to budoucnost. Hrozné že? Magdalena, hlavní hrdinka této knížky, vidí poprvé kluka bez trička až ve svých 18 a je z toho v šoku. Přiznejte se, že jste ve svém nižším věku určitě spatřili víc.
Delirium je silný příběh, budete na hlavní dvojici myslet a držet jim palce i po tom, co knihu zavřete, abyste se mohli jít vyspat. Je to poutavé, svým způsobem velice smutné a hodně, hodně romantické.
Příběh o lásce ze světa bez lásky. Protože láska neboli amor deliria nervosa je podle vlády spojených států nemoc, smrtelná nemoc. A nemoc se musí léčit. Ať chcete, nebo nechcete, budete ve svých 18cti letech vyléčené a už nikdy nikdo Vám nebude moci zlomit srdce…

Ukázka:
"Taky se bavíme Willow Marksové, která už od minulé středy nebyla ve škole. Povídá se, že ji regulátoři načapali po zákazu vycházení v parku Deering Oaks - a s klukem. Takové věci se o Willow povídaly už roky.
Tentokrát je ale situace fakt vážná. Hana na mě tu bombu vybalí hned, jak zahneme na Center Street. Marksovi se rozhodli, že jejich dcera léčbu podstoupí o celých šest měsíců dřív. Takže Willow prošvihne maturitu."

My se bojíme upírů, vlkodlaků a zombíků, oni mají strach z Nežádoucích. My se bojíme, že si nenajdeme žádného kluka. Oni se děsí toho, že by se snad mohli zamilovat. Nejhorší na lásce totiž je, že tě zabije, když ji máš i když ji nemáš…
Ráda bych Vám vyprávěla další věci z knihy, které mě fascinovaly a překvapovaly, ale bojím se prozradit příliš mnoho, a připravit Vás tak o vlastní požitek ze čtení.
Mám-li tuto knihu hodnotit, dala bych pět hvězdiček z pěti. Jediné, co mi totiž vadilo, bylo, že po 345 stranách byl konec a já jsem chtěla číst dál.


Cervenej_cudlik
kde jsou ty časy,
kdy jsem četla
od rána do rána?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 pursim pursim | Web | 30. ledna 2013 v 19:33 | Reagovat

wow ta vypadá opravdu skvěle, jinak hezký blog :)

2 Desary Desary | Web | 30. ledna 2013 v 21:11 | Reagovat

Moc pěkná recenze =)

3 Antoanet Antoanet | 8. února 2013 v 18:33 | Reagovat

Díky za tip, hned tenhle víkend jdu do ní :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama